Ze života vědkyň
O co jde?
Neformální a přátelské setkání, které organizujeme pod záštitou mezinárodní výzvy IUPAC global women´s breakfast. Toto setkání je tak jedním z mnoha, které se po celém světě konají na podporu rovných příležitostí.
Na setkání promluví 5 českých vědkyň, které budou ve svých příspěvcích mimo jiné odpovídat na tyto otázky:
Jaká byla Vaše kariérní cesta? Jakému odbornému tématu se věnujete?
Dělala byste všechno podstatné ve Vašem pracovním životě stejně (i s ohledem na osobní život)?
Jak zvládáte udržovat rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem?
Máte-li děti, jak jste prakticky zajišťovala péči o ně?
Kdy a kde?
únor 2026
Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i. (Veveří 967/97, Brno)
Možnost online připojení přes ZOOM
Pro koho je akce určena?
Obecným cílem akce je podpořit zvýšení empatie ve společnosti a zároveň vytvořit podpůrnou atmosféru pro ženy, které se nachází v komplikovaném kariérním období. Jako mluvčí tak zde sice vystupují ženy, ale akce je určená pro všechna pohlaví.
Na akci se není nutné registrovat.
Drobné občerstvení zajištěno.
V roce 2025 na semináři o své práci a svém životě promluvily:
Ing. Mgr. Šárka Mikmeková, Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
Vedoucí vědecké skupiny Mikroskopie pro materiálové vědy na Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Její současný výzkum směřuje především na klasifikaci struktury pokročilých ocelí s využitím umělé inteligence.
RNDr. Kateřina Nováková, Ph.D., Masarykův onkologický ústav
Manažerka pro komunikaci a vnější vztahy na Masarykově onkologickém ústavu. Zaměřuje se na velké výzkumné infrastruktury, ekotoxikologii a životní prostředí. Srdcem komunikátorka a popularizátorka.
Mgr. Veronika Pavliňáková, Ph.D., CEITEC VUT
Vědecká pracovnice z výzkumné skupiny Pokročilé biomateriály na CEITEC VUT. Zaměřuje se na vývoj nových materiálů pro medicínské aplikace.
prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., Masarykova univerzita – CEITEC a LF, FN Brno
Prorektorka Masarykovy univerzity, dlouhodobě se věnuje molekulárně-genetickému výzkumu a diagnostice závažných onemocnění. Zabývá se zejména analýzami genetických změn u leukémií, sekvenováním genomů české populace a také popularizací vědy.
Mgr. Eliška Řehůřková, RECETOX, Masarykova univerzita PřF
Během svého doktorandského studia na RECETOXU (PřF, MUNI) se zabývá buněčnými modely, na kterých lze otestovat účinky různých látek na mužskou reprodukci.
Krátká fotoreportáž zaznamenaná Janem Badinem:
V roce 2024 seminář zahájil odborný příspěvek od neziskové organizace Nora. Dále pak na semináři o své práci a svém životě promluvily:
Mgr. Markéta Holá, Ph.D., Masarykova univerzita, Ústav chemie
Přední členka týmu Laboratoře atomové spektrochemie na Ústavu Chemie, PřF MU. Zaměřuje se na interakci pevných materiálů s laserovým zářením a jejich následnou analýzu.
doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Masarykova univerzita, Ústav botaniky a zoologie
Docentka Masarykovy univerzity působící na Ústavu botaniky a zoologie. Ve své práci se zaměřuje především na diverzitu a evoluci evropské flóry.
Mgr. Hana Polášek-Sedláčková, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR
Vedoucí výzkumné skupiny na Biofyzikálním ústavu AV ČR. Její laboratoř studuje buněčné procesy nezbytné pro pochopení molekulární podstaty některých závažných onemocnění.
RNDr. Miroslava Šťastná, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR
Vědecká pracovnice na Ústavu analytické chemie AV ČR. Mezi její hlavní výzkumná témata patří rozvoj elektromigračních metod a jejich uplatnění v oblasti proteomiky.
Ing. Monika Wikarska, Vysoké učení technické, Ústav chemie potravin a biotechnologií
Ph.D. studentka na Chemické fakultě VUT. Své znalosti ze studia úspěšně uplatňuje i při výrobě své vlastní přírodní kosmetiky.
Krátká fotoreportáž zaznamenaná Janem Badinem:
První ročník této akce, v roce 2023, byl propagován ještě pouze pod názvem „IUPAC Global Women‘s Breakfast“. O své práci a svém životě v tomto roce promluvily:
Mgr. Eva Pindurová, Ph.D., Laboratoř ForLab
Zakladatelka klinické laboratoře ForLab. Dlouholetá vedoucí oddělení Molekulární biologie ve firmě Biovendor.
Mgr. Jana Pavlíková Přecechtělová, Ph.D., Farmaceutická fakulta, Karlova Univerzita
Odborná asistentka na Katedře biofyziky a fyzikální chemie FaF na Karlově Univerzitě. Zaměřuje se na víceúrovňové modelování spektroskopických parametrů NMR v biomakromolekulách.
MUDr. Mgr. Ing. Petra Šedová, Ph.D., Fakultní nemocnice v Brně, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Lékařka na Interní hematologické a onkologické klinice ve Fakultní nemocnici v Brně a Lékařské fakultě MUNI. Zároveň se věnuje výzkumu v oblasti epidemiologie a neurologie.
Ing. Markéta Tesařová, Ph.D., CEITEC VUT
Čerstvá postdoktoranda z výzkumné skupiny Pokročilé instrumentace a metody pro charakterizace materiálů na CEITEC VUT. Zaměřuje se na 3D zobrazování biologických tkání.
Mgr. Ivona Voráčová, Ph.D., Ústav analytické chemie AV ČR
Vědecká pracovnice na Ústavu analytické chemie AV ČR. Své bohaté zkušenosti z elektromigračních metod nyní zúročuje při spolupráci s několika firmami.
Krátká fotoreportáž:
Na tématiku žen ve vědě jsme sepsali několik krátkých článků.
Chemické listy 2023
Chemické listy 2024
Chemagazin 2024
Podrobné genderové statistiky přehledně shrnuje každoročně Český statistický úřad (ČSÚ).
Co je naší motivací?
V roce 2015 vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) 11. února jako tzv. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, aby tak napomohla dosáhnout jednomu z cílů udržitelného rozvoje – genderové rovnosti. Genderová rovnost mimo jiné zahrnuje i rovný přístup ke vzdělání, vědě a technologiím. Bohužel statistické údaje ukazují, že nízké zastoupení žen ve vědě a výzkumu je celosvětové a dlouhodobé. Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že v České republice je na pozici výzkumných pracovnic přibližně 27 % a je tak lehce pod přibližným celosvětovým průměrem (30 %). Není bez zajímavosti, že toto procentuální zastoupení se v ČR za posledních 10 let nezměnilo.
Česká republika se tak řadí na zadní příčky v zastoupení žen ve vědě ze všech zemí Evropské unie. Tento údaj je o to více varovnější, propojíme-li ho s informací, že přibližně polovinu absolventů doktorandských přírodovědných oborů tvoří ženy. Potenciály a talenty žen, které se rozhodnou svou kvalifikaci dále nerozvíjet ve vědě a výzkumu, se tak ztrácí převážně v období po dokončení doktorátu.
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě má za úkol připomínat zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit je v zapojení do výzkumné činnosti.
